Neviditelný pes
7.11.
Proč ten nezájem?
Co svět světem je a co jsou noviny novinami, jsou lidé lační
zajímavých a pokud možno dramatických novinek a informací. Tisk z
této skutečnosti žije, ať se nám to líbí nebo ne. Čím je zpráva
dramatičtější, tím pro tisk lépe. Ovšem, jak pro který a jak kdy.
Značná část středoevropské a dá se říci i obecně evropské
společnosti se zajímá o spor, který vypukl, nebo dá se říci se po
letech otevřel, mezi Sudetskými Němci, případně jejich německy i
jinak mluvícími přáteli, a mezi Čechy, či jejich politickou
representací.
Noviny a TV jsou plné zpráv o tom, co k věci
prohlásil tu předseda Landsmanšaftu, tu pan Stoiber, co požaduje šéf
rakouských Svobodných - a že ten toho nepožaduje málo - a podobně. O
problému, poněkud mediálně zhuštěného do tzv. "Benešových dekretů",
se mluví a jedná všude. V českém parlamentu, stejně tak jako v
parlamentu rakouském a německém. Ba dokonce v parlamentu
celoevropském. Po České republice se žádá mnohé, počínaje zrušením
Benešových dekretů až po hromadný návrat všech sudetských Němců,
včetně zaplacení "reparací", konče "právem na sebeurčení až po
odtržení (sudetského území od ČR) .
V mimořádně napjaté
atmosféře padají z obou stran silná slova. Stohy papíru jsou popsány
o tom, že to v posudku, který si nechala vypracovat Evropská unie o
Benešových dekretech, nemusí pro nás dopadnout nejlépe. Kdejaký
sýček líčí temné vyhlídky, které nás čekají.
Pak je posudek
hotov a najednou se ukazuje, že to s námi nebude asi až tak špatné.
Tedy s námi a Benešovými dekrety. Čeští novináři však mimořádně
často citují část posudku, že bychom se měli, nějak politicky,
sudetským Němcům omluvit. Potřeby omluvy jsou plné noviny, rozhlas i
TV.
Prosím, tím co se po válce u nás stalo, se nikdo příliš
pyšnit nebude. Ale za nás, za Čechy, se už president Havel jednou
omluvil! Nebo si to čeští novináři nepamatují?
Zajímavé je, že
novináři šmahem vynechávají informace, týkající se tohoto problému,
které by jistě byly dobře prodejné. A pomohly by uklidnit občany
České republiky.
Skoro nikde, a když už tak někde uvnitř listu,
se objeví například informace o tom, že německý právník Jochen
Frowein, který zpracoval posudek na Benešovy dekrety pro Evropský
parlament, dospěl při studiu celého problému k zjištění, které je v
posudku obsaženo, že v Německu a Rakousku dosud nebyli potrestáni
pachatelé nepromlčitelných Lidických zločinů a dalšího teroru
prováděného na českém obyvatelstvu.
To znamená, že význačný
německý právník dal za pravdu těm u nás, kteří tvrdí, že věc
rozhodně není tak jednoduchá, jak tvrdí druhá strana . A že, pokud
chtějí Němci a Rakušané, abychom potrestali svoje zločince pro
zločiny na sudetských Němcích, měli by také oni potrestat svoje
zločince za zločiny páchané na Češích. K čemuž se, jak je známo,
hlavně rakouské úřady nemají a nikdy příliš neměly. Taková věc sama
o sobě výrazně oslabuje "nároky" sudetských Němců! Jistě byla tato
informace velice zajímavá pro většinu obyvatel ČR.
V době, kdy v
tisku kdekdo líčil, jak jsou evropské národy i politici "otráveni"
českou politickou zatvrzelostí (zvláště panové Mandler a Doležal),
prohlásí hlava Lucemburska, že už bylo dost toho sudetského
otravování ovzduší v Evropě. Informace o tom žádná, přestože o tom,
co měl velkovévoda k večeři psal kdekdo. Nebo je snad velkovévoda
tak malý pán, že to našim, jinak tak pohotovým politologům, ani
nestálo za zmínku?
Další významná zpráva ve vztahu ke sporu mezi
námi a našimi sousedy, poprvé proběhla, pokud si pamatuji, ve
zpravodajství ČT1. Ale jen jednou. Pak byla ihned stažena. Přestože
se jednalo o zprávu pro diváky mimořádně zajímavou, neopakovala ji
ani Nova, ani Prima. I když o kdejaké bouračce se dozvíme při
zprávách třikrát ve všech zpravodajstvích.
Další zmínka o něm,
pro Česko republiku tak významném činu, přinesla až 25.10. MFD někde
se uprostřed listu. Byl zde stručný článek "Právník žaluje nacisty z
dob heydrichiády". Přitom jde o politicky velice významný čin
známého německého právníka Franka Metzinga, známého svým zájmem o
osudy Lidických dětí . Tedy o čin žádného pana "Nikdo".
Pan
Metzing podal žalobu na rakouskou vládu týkající se obvinění z
genocidy, tedy z plánované a cílené likvidace českého národa,
kterého se měly dopustit konkrétní osoby. Nacisté H.Berger, pražský
gestapák F. Reinhalter, dále velitel popravčí čety na Kobyliské
střelnici za heydrichiády a také K. Oppolzer, další organizátor
poprav českých lidí. Všichni žili či žijí spokojeně v Rakousku a
nikdy nebyli potrestáni. Právník Metzing požaduje zahájení jejich
stíhání.
Toto je významný čin. Například proto, že zatímco na
české podněty v posledních letech většinou rakouská a německá -
hlavně bavorská místa nereagovala, byla nucena zareagovat na žaloby
podávané německými státními příslušníky. Tak, jak tomu bylo
například v případě nacistického vraha z Terezína.
Jde tedy o
zprávy mimořádně zajímavé, dá se říci výbušné, které by jistě
vzbudily velký ohlas. Pokud by byly veřejnosti poskytnuty tak, aby,
pokud už jsou uveřejněny, nezanikly v množství "zlámaných nohou".
Neuveřejnění takto významných a zajímavých zpráv je, když nic
jiného, neobvyklé. Skoro to vypadá, jako by zde bylo něco
silnějšího, než je trh. A kdo asi tak může být silnější než trh?
Nebo je to jenom neprofesionalita?