Společenské menu
Jsouc vedeni snahou o ještě větší utužení kolektivu, než je již tak tuhé utužení ichtchyologické, koumali jsme a z našeho koumání tak nějak vyplynulo, že by bylo lze vkonat následující společenské akce, které se mohou nesmazatelně vrýt do srdcí dálkařského ansámblu.

1.)  Víkendový seminář s přednáškou a pitím
Jde o to, že Honza Lamser nabídl svůj azylový útulek, kterým je drážní strážní domek ve stanici Lomnice nad Lužnicí ke konání společného veselého samovzdělávacího semináře. Přednášet by nám měl Pepa, popř., některý z profesorů, který by se za příslužný objem alkoholu uvolil udělat si vzdělávací víkend. Téma je námět k diskusi, termín také. Do Lomnice nad Lužnicí se lze díky mé péči o jízdní řády dostat bezproblémově vlakem ze všech směrů. Je to v jižních Čechách kousek od rychlíkové stanice Veselíé nad Lužnicí na trati 226 Veselí nad Lužnicí - České Velenice. Okolí je také fajn, dá se koupat v řece, nebo v novém bazénu v Třeboni. Třeboň sama satojí za vidění. Do formuláře níže  se můžete k tomuto  nápadu vyjádřit. A připomínám,  akce je otevřená třeba i těm, kteří nás z nejrůznějších důvodů opustili .




2.) Kulturní počin "Dálkaři lidstvu"

Původní idea byla, že  natočíme CD  s celým Písmem v mp3 formátu. Každý z nás dálkařů měl přečíst kus textu a takto se nesmazatelně zapsat do historie. Toto CD jsme chtěli distribuovat zdarma. Nicméně kolega Zedníček-Zahradníček nás informoval, že takovéto CD již existuje, tudíž náš počin by byl neefektivní. (Již jsem si jej koneckonců rozkopírovali).
Ovšem snaha zanechat na fakultě nějakou věčnou stopu byla tak silná, že jsme opět v Rybce (kde taky jinde, že?) vymysleli toto:
Bára si při jedné z hodin pochvalovala, jakou že to máme pěknou učebnu, když oproti jiným je v ní i obraz. No a handicap, který mají učebny ostatní, a ubozí studenti se v nich biflují beze špetky kulturního povznesení, chceme částečně napravit. Rádi bychom oslovili nějakého výtvarníka, ba i malíře, který by s námi strávil nějaký čas, vyplněný pitkou, diskusí ap., a při této příležitosti by si učinil obrátek o krušném životě dálkového studenta theologie. Strasti a slati jednotlivých dálkařů by pak vtělil do velkoplošného obrazu, který by měl navždy připomínat cože jsou to kombinovaní theologové zač. Spodní strana tohoto díla by ve stylu středověkých vozivních maleb byla ozdobena malými portréty klečících donátorů, kterými by byli všichni z řad našeho ročníku (či ti kteří se v něm mihli), kdož panu malíři na jeho dílo finanční sumou dle svých možností přispějí. Částka není nijak stanovena. Buď se peníze sejdou, nebo ne. Vhodnou příležitostí pro inspirační seanci s umělcem by byl např, seminář dle bodu 1. (viz výše). Nu a tip na konkrétního matlala má jak Pepa (ukázal se dost drahý), tak i Bára a pár kontaktů jsem sehnal i já. Chtělo by to shlédnou ukázky děl obou pánů a pak vybrat... Dohotovený obraz pak předáme naší milé fakultě ku ozdobení některé z učeben... Co vy na to? Dejte vědět ať víme zda malíře fakto dohnat, či tuto inicativu odpískat.