Z Neviditelného psa

SVĚT: O válce médií
12. října 2006


Současná válka je sice válkou na polích válečných, ale jen tak okrajově. Hlavně je to válka o mínění lidí, o jejich emoce a „spravedlivé“ rozhořčení nebo upřímný souhlas. O to se starají média. Současná válka je válkou médií, a o ty emoce jde hlavně. Selektivně si pak uvědomujeme určité věci a jiné zapomínáme. Média k tomuto selektivnímu uvědomění nebo zapomínání velmi mnoho přispívají.

Uvedu příklad: Když skončila izraelská “agrese” proti neviňátkům z Hizballáhu, začali se tito humanisté z Hizballáhu starat o obyvatelstvo, které přišlo o střechy nad hlavou a tím slavně nad Izraelem zvítězilo. Reportéři byli u toho a filmovali, jak Hizballáh rozdává vybombardovaným obyvatelům desítky tisíc dolarů na výstavbu nových bytů a domů. Chvályhodné, to by Izrael nikdy neudělal. Šťouralové z internetu, hlavně z různých blogů, si však všimli, že to vše je poněkud podivné a že ty dolary nemají některé bezpečnostní známky a jsou tedy falešné. Na snímcích to bylo vidět. Ostatně, proč rozdávali dolary, když v Libanonu platí libanonské libry a dolary moc neberou ani v bance ani v obchodech?

Je zvláštní, že tato a podobná fakta vyšla najevo ne analýzou ve velkých úctyhodných informačních agenturách, ale přišli na to jednotliví, často anonymní účastníci blogů, nezávislých diskusních internetových skupin. Tyto skupiny nejsou vázány nějak finančně nebo personálně s nikým, jsou svobodné. Na podivné machinace Hizballahu přišla konkretně skupina Snappedshot.com.

Je to širší problém. Už dávno jsme si povšimli, že zraněné děti na fotografiích v tisku jsou vždy děti arabské a nikdy, nebo skoro nikdy děti izraelské. Má to asi ukázat, že jen Židé jsou takoví barbaři.

Manipulace faktů se naplno projevila teď v době poslední války mezi Izraelem a Hizballáhem. Mnoho falšovaných fotografií rozšiřovaných Hizballahem odhalila blogová skupina Zombietime.com. V podstatě jde o to, že agentura Reuters zaměstnávala fotografa jménem Adnan Hajj. Když se mu na jeho podvody s dokumentačními fotografiemi přišlo, Reuter jej ihned propustil a vyřadil skoro tisíc fotografií ze svých archivů. Hajj však nebyl jediný.

V měsíci září, kdy ještě probíhala válka v Libanonu, přistihli autoři blogových stránek Reuterovu agenturu i při dalších podvodech, která mátly nepříliš hluboko přemýšlející média a důvěřivé čtenáře. Podvody se dají rozdělit do čtyř skupin. První z nich je digitální manipulace fotografií. Tak kupříkladu přidávali na fotografie hořícího Bejrutu hustá oblaka dýmu, aby to vypadalo tragičtěji.

Za druhé to byly fotografie výjevů nainscenovaných Hizballahem. Při bedlivém prozkoumání fotografií je kupř. patrno, že jedna plačící žena hořekuje nad svým vybombardovaným domovem na nejméně čtyřech místech. Asi těch domů měla víc a chodila je postupně oplakávat.

Za třetí to byly zcela smyšlené výjevy, které připravili sami fotografové. Tak uprostřed trosek se nacházela stejná panenka na různých místech a za různých okolností. S hračkami v troskách by si vystačila celá kindergarten.

A za čtvrté to byly scény z úplně jiných dob. Médii proběhla fotografie muže, který držel v náručí mrtvé dítě stejné, jako je držel v roce 1996. Stejný muž ve stejné přilbě.

Všechny fotografie mají stejný účel: Ukázat, jak byly útoky Izraelitů brutální, nelidské a odsouzeníhodné. A co za tím je?

Je za tím mnoho faktorů. Předně je to nepříliš zakrývaný antisemitismus. Ten je v hlupácích odjakživa.

Také je to nepříliš dobře zakrývaná a upřímně míněná snaha pomoci tomu, který je právě bit. Pomáháme přece vždy tomu slabšímu, to je naše vrozená morálka. To dělali už středověcí rytíři, Kdo je ten slabší, nám často někdo radí. Izrael není slabší, to je jasné.

Také je v tom strach. V této válce umírá nepříliš mnoho vojáků, ale počet mrtvých novinářů denně stoupá. Hizballáh má kopie pasů všech novinářů na území Libanonu. Když novinář nebude hodný, nikam se nedostane, nic se nedozví, naopak, zajmou jej a budou držet nebo jej zabijí.

A za čtvrté jsou v tom olejové dolary. Korupce nebují jenom na úřadech a v politice, v médiích také. Oriana Fallaci, italská novinářka, která nedávno zemřela na rakovinu, hovořila o miliardách dolarů, které si platíme vlastně my všichni, co jezdíme autem.

Spousta konkretních faktů se dá najít na internetu. Kromě již zmíněného zombietime.com jsou to webové stránky – blogy jako EU Referendum, Little Green Footballs, Ace of Spades, The Shape of Days, Getty Images, The Dog of Flanders, Anderson Cooper a mnohé jiné. Kde panuje korupce a špína, blogy to mohou pokazit.

Stanislav Reiniš