VI. Přehled časování deponentních sloves 1.-4. konjugace

     

Kmen

prézentní

 
   

1.

2.

3.

4.

Indicátívus

praesentis

sg. 1. hortor povzbuzuji

2. hortáris

3. hortátur

pl. 1. hortámur

2. hortáminí

3. hortantur

sg. 1. mereor zasluhuji si

2. meréris

3. merétur

pl. 1. merémur

2. meréminí

3. merentur

sg. 1. loquor mluvím

2. loqueris

3. loquitur

pl. 1. loquimur

2. loquiminí

3. loquuntur

sg. 1. largior uděluji

2. largíris

3. largítur

pl. 1. largímur

2. largíminí

3. largiuntur

imperfectí

sg. 1. hortábar povzbuzoval

2. hortábáris jsem

3. hortábátur

pl. 1. hortábámur

2. hortábáminí

3. hortábantur

sg. 1. merébar zasluhoval

2. merébáris jsem si

3. merébátur

pl. 1. merébámur

2. merébáminí

3. merébantur

sg. 1. loquébar mluvil jsem

2. loquébáris

3. loquébátur

pl. 1. loquébámur

2. loquébáminí

3. loquébantur

sg. 1. largiébar uděloval jsem

2. largiébáris

3. largiébátur

pl. 1. largiébámur

2. largiébáminí

3. largiébantur

futúrí I.

sg. 1. hortábor budu

2. hortáberis povzbuzovat,

3. hortábitur povzbudím

pl. 1. hortábimur

2. hortábiminí

3. hortábuntur

sg. 1. merébor zasloužím si

2. meréberis

3. merébitur

pl. 1. merébimur

2. merébiminí

3. merébuntur

sg. 1. loquar budu mluvit,

2. loquéris promluvím

3. loquétur

pl. 1. loquémur

2. loquéminí

3. loquentur

sg. 1. largiar budu udělovat,

2. largiéris udělím

3. largiétur

pl. 1. largiémur

2. largiéminí

3. largientur

Coniúnctívus

praesentis

sg. 1. horter ať povzbuzuji

2. hortéris

3. hortétur

pl. 1. hortémur

2. hortéminí

3. hortentur

sg. 1. merear ať si zasloužím

2. mereáris

3. mereátur

pl. 1. mereámur

2. mereáminí

3. mereantur

sg. 1. loquar ať mluvím

2. loquáris

3. loquátur

pl. 1. loquámur

2. loquáminí

3. loquantur

sg. 1. largiar ať uděluji

2. largiáris

3. largiátur

pl. 1. largiámur

2. largiáminí

3. largiantur

imperfectí

sg. 1. hortárer povzbuzoval

2. hortáréris (povzbudil)

3. hortárétur bych

pl. 1. hortárémur

2. hortáréminí

3. hortáentur

sg. 1. merérer zasluhoval

2. meréréris (zasloužil)

3. merérétur bych si

pl. 1. merérémur

2. meréréminí

3. merérentur

sg. 1. loquerer mluvil bych

2. loqueréris

3. loquerétur

pl. 1. loquerémur

2. loqueréminí

3. loquerentur

sg. 1. largírer uděloval bych

2. largíréris

3. largírétur

pl. 1. largírémur

2. largiréminí

3. largirentur

Imperátívus: sg. 2. hortáre! povzbuzuj!

pl. 2. hortáminí! povzbuzujte!

sg. 2. merére! zasluž si!

pl. 2. meréminí! zaslužte si!

sg. 2. loquere! mluv!

pl. 2. loquiminí! mluvte!

sg. 2. largíre! uděluj!

pl. 2. largíminí! udělujte!

Infínítívus: hortárí povzbuzovat

merérí zasloužit si

loquí mluvit

largírí udělovat

Part. praes.: hortáns, antis povzbuzující

meréns, entis zasluhující si

loquéns, entis mluvící

largiéns, entis udělující

Gerundívum: hortandus, a, um mající

být povzbuzován

merendus, a, um mající být

zasloužen

loquendus, a, um mající být

promluven

largiendus, a, um mající být

udělován

 

Kmen supinový

   

1.

2.

3.

4.

Indicátívus

perf.

hortátus sum

povzbudil jsem

meritus sum

zasloužil jsem si

locútus sum

promluvil jsem

largítus sum

udělil jsem

plsqpf.

hortátus eram

(dřív) jsem

povzbudil

meritus eram

(dřiv) jsem si

zasloužil

locútus eram

(dřív) jsem

promluvil

largítus eram

(dřív) jsem

udělil

futúrí II.

hortátus eró

(až) povzbudím

meritus eró

(až) si zasloužím

locútus eró

(až) promluvím

largítus eró

(až) udělím

Coniúnctívus

perfectí

hortátus sim

ať jsem povzbudil

meritus sim

ať jsem si

zasloužil

locútus sim

ať jsem promluvil

largítus sim

ať jsem udělil

plsqpf.

hortátus essem

byl bych povzbudil

meritus essem

byl bych si

zasloužil

locútus essem

byl bych

promluvil

largítus essem

byl bych udělil

Inf.

perf.:

hortátum, am, um

(ós, ás, a) esse

že jsem povzbudil

meritum, am, um

(ós, ás, a) esse

že jsem si

zasloužil

locútum, am, um

(ós, ás, a) esse

že jsem

promluvil

largítum, am, um

(ós, ás, a) esse

že jsem udělil

Part.

perf.:

hortátus, a, um

povzbudiv

meritus, a, um

zaslouživ si

locútus, a, um

promluviv

largítus, a, um

uděliv

Supínum:

hortátum

povzbudit

meritum

zasloužit si

locútum

promluvit

largítum

udělit

Part.

fut.:

hortátúrus, a, um

chtějící

povzbuzovat

maritúrus, a, um

chtějící

si zasloužit

locútúrus, a, um

chtějící

promluvit

largítúrus, a, um

chtějící udělit

Inf. fut.

áct.:

hortátúrum, am, um

(ós, ás, a) esse

že povzbudím

meritúrum, am, um

(ós, ás, a) esse

že si zasloužím

locútúrum, am, um

(ós, ás, a) esse

že promluvím

largítúrum, am, um

(ós, ás, a) esse

že udělím